Hyundai Motor Company usiluje o svobodu pohybu pro všechny. Toho chce dosáhnout investováním do služeb mobility, budováním úzkých vztahů s předními poskytovateli služeb mobility a rozšiřováním své role za hranice oblasti automobilové dopravy. Společnost bude hrát hlavní roli v přeměně globální společnosti na čistou energii svým přispěním k tomu, aby se z vodíku stal ekonomicky životaschopný zdroj energie.
Lidskost je to, co nás spojuje a činí silnějšími.
Umožňuje nám posilovat naše vztahy, cítit se spojeni a mít víc ze života.
Naše představa mobility zítřka je založena na silném závazku, který dáváme společnosti. Jsme zde proto, abychom dělali ty správné věci pro lidstvo.
Naše zaměření na lidstvo znamená, že rozumíme tomu, co chtějí lidé od života. Využít co nejvíce čas, který máme.
Chápeme, že čas je tou nejvzácnější komoditou ze všech, jediná věc, kterou si nelze koupit za peníze.
Proto nejde jen o trávení času, ale o tom, jak dobře ho trávíme.
Naším záměrem je umožnit, aby každý mohl svých 24 hodin prožít jako kvalitně strávený čas, aby každý moment stál za to.
Toto je naše mobilita zítřka.
Není pouze o tom dostat se z bodu A do bodu B, je to o chvílích, na kterých skutečně záleží.
Za úspěchy společnosti Hyundai stojí odjakživa touha dosahovat vytyčených cílů.
S tímto naším postojem usilujeme o pokrok za všech okolností.
Chceme neustále objevovat, co je před námi.
Neúnavně se posouvat vpřed.
To, co bylo kdysi touhou jednoho muže po lepším životě,
je v současnosti étosem celé naší společnosti.
Ušli jsme už velký kus cesty.
Ale stále nejsme v cíli.
Kráčíme vpřed.
Naše výroba automobilů bude prosazovat bezpečnost a pohodlí, která přichází s inovativními technologiemi. Kromě toho budeme i nadále realizovat udržitelné systémy řízení formou neustálého vývoje nových technologií, které mají za cíl zvýšení energetické účinnosti.
Budeme také rozšiřovat naše služby od pouhé výroby automobilů, na všechny věci týkající se automobilů – včetně surovin, autodílů, financování, ojetých vozů a recyklace. Dalším klíčovým prvkem bude nejmodernější IT technologie, která maximalizuje spojení s našimi zákazníky.
Dodáme větší užitek a hodnotu pro naše zákazníky zajištěním nákladové konkurenceschopnosti na celosvětovém trhu. Od vývoje produktu až po poprodejní servis, zajistíme, aby každý proces v souvislosti s automobily byl v souladu s poskytováním maximální spokojenosti zákazníků.
Chceme rozšířit koncept vozu z pouhého prostředku přepravy, kterým je teď, k novému místu, které spojuje lidi s jejich rodinami, prací a společností. Přeměnou automobilu v místo, na které se mohou lidé kdekoliv a kdykoliv spolehnout, docílíme požadované přidané hodnoty k již tradičnímu automobilu.
Chung Ju-yung, zakladatel společnosti Hyundai, se narodil ve vesnici Asan, přibližně 50 kilometrům severně od současné demilitarizované zóny, na území, které je nyní součástí Severní Koreje.
Jako nejstarší ze sedmi dětí se musel starat o své sourozence, což znamenalo pracovat po boku svého otce 15 až 16 hodin denně. Často později vzpomínal “… i když jsme pracovali velmi tvrdě, často jsme neměli dostatek jídla.”
Chung Ju-young byl ale rozeným optimistou a s láskou vzpomínal, jak časně ráno s radostí vstával s velkým očekáváním, co se mu během dne podaří dosáhnout pro něj a jeho rodinu.
Na otcově farmě však neměl možnost uplatnit své představy a tak jako dospívající chlapec často utíkal z domova do Soulu, kde vyhledával nové příležitosti, ať už nosil kameny jako stavební delník nebo nakládal a vykládal lodě jako dělník v přístavu.
I když ho otec vždy našel a dovedl zpět domů, Chung Ju-yung se nikdy nevzdával. Znovu a znovu se pokoušel utéct z domova, až po mnoha pokusech bylo jeho neutuchající úsilí konečně odměněno úspěchem. Během tří let se pak vypracoval z poslíčka rozvážejícího rýži na provozovatele a majitele prosperujícího obchodu s rýží v Soulu.
S přicházející druhou světovou válkou byl Chung Ju-yung donucen vzdát se svého obchodu s rýží, ale jeho touhu po lepším životě to nepotlačilo. Založil autoservis, ve kterém byly vozy opravovány pětkrát rychleji, než u ostatních konkurentů v okolí.
Tento geniální nápad stál u zrodu podniku, z něhož se vyvinul globální výrobce automobilů, jak ho známe dnes: Hyundai Motor Group.
“Chtěl jsem pomáhat budovat Koreu, aby moje děti mohly žít lepší život.”
Chung Ju-yung
Korea byla na začátku 50. let ve válce. Celou zemi sužovaly hospodářské a politické zmatky, získat investice bylo prakticky nemožné.
Ale Chung Ju-yung měl navzdory všemu ambiciózní vizi obnovy své země. Jeho vize se promítla i do volby názvu jeho podniku. Hyundai v korejštině znamená “moderní doba”.
Chung Ju-yung založil již v roce 1947 společnost Hyundai Civil Works a později, v roce 1950, ji začlenil do společnosti Hyundai Construction Company.
Jeho první velkou výzvou byla rekonstrukce mostu Goryeong Bridge. Přestože Chung neměl vzdělání v oboru, dělal velké pokroky díky své touze dosahovat vytyčených cílů. Most byl úspěšně dokončen a Hyundai brzy získal státní zakázku na výstavbu většiny silniční infrastruktury v Jižní Koreji. Tento úspěch později vedl k výrobě prvního korejského vozu: modelu Pony.
Chung Ju-yung vždy hledal ještě větší výzvy. Tou další bylo zvítězit nad odborníky na výstavbu přehrad v rámci projektu přehrady Soyang Dam. Neměl sice zkušenosti, přesto po prostudování plánů odvážně vyjádřil názor, že návrh betonové hráze od konkurenčních odborníků není správný. Byl přesvědčen o tom, že štěrková hráz by byla bezpečnější a její výstavba rychlejší. Konkurenční experty zpráva Chung Ju-yunga rozzuřila a jeho závěry zpochybňovali.
Takto navržená a vybudovaná přehrada však stojí dodnes a může sloužit jako symbolická vzpomínka na pevné základy společnosti Hyundai.
Hyundai byl nyní už dobře zavedenou společností ve stavebnictví a úspěšně také vybudoval velkou část silniční infrastruktury v Koreji. Ale ambice Chunga Ju-yunga ohledně rozvoje Koreje tím zdaleka ještě nebyly naplněny. Chtěl Koreu zviditelnit rozšířením svého podnikání i do zámoří. A existuje snad lepší způsob, jak toho dosáhnout, než vyrábět lodě?
Korea však do té doby ještě žádnou nákladní loď nevyrobila, a proto jeden z inženýrů, který si vyslechl plány na výrobu lodí, prohlásil tento plán za nemožný.
Chung Ju-yung však na to odpověděl: “Jak můžete vědět, že je to nemožné, když jste to nezkusil?”
Chung Ju-yung ve snaze zajistit financování pro tento zdánlivě nereálný cíl vytáhl ze své peněženky bankovku v hodnotě 500 wonů a ukázal ji výboru investorů.
Na bankovce byl obraz slavné korejské želví lodě, prvního plavidla na světě s železným pancéřováním, které bylo vyrobeno v roce 1592. Chungovo nadšení a nečekaný inovativní přístup zajistil společnosti Hyundai financování. A tak se v roce 1972 zrodila společnost Hyundai Heavy Industries.
Právě k tomuto okamžiku v historii společnosti Hyundai se váže úsloví: “Už jste to zkusili?”, jednoduché vyjádření, které se stalo vůdčí filozofií a interním mottem, jež je hlavním motivem společnosti Hyundai i dodnes.
Prezident Pak Čong-hui chtěl v 70. letech 20. století vdechnout korejské ekonomice nový život. Proto začal vyzývat korejské společnosti, aby rozšiřovaly své podnikání na globální trhy.
Nikoho jistě nepřekvapí, že i tehdy šel Hyundai příkladem. Po úspěšných projektech v Íránu a Bahrajnu byla společnost požádána, aby se ujala nejmonumentálnějšího a nejriskantnějšího projektu na Středním Východě: přístavu Jubail.
Poslední kolo výběrového řízení v Rijádu bylo napínavé. Po vyčerpávajícím jednání na vrcholové úrovni byla však společnost Hyundai vyhlášena jasným vítězem. Jako již dříve, i tentokrát vyhrála společnost Hyundai díky svému nekonvenčnímu přístupu.
Hyundai dokázal dramaticky snížit náklady a zkrátit dobu výstavby o 8 měsíců díky lodní přepravě 120 000 tun materiálu z Ulsanu v Koreji až do Saudské Arábie.
Projekt přístavu Jubail se nakonec ve stavebnictví proslavil jako jeden z “divů světa”. Rozpočet projektu činili polovinu tehdejšího rozpočtu korejské vlády na rok 1976.
“Přirovnáme-li silnice k tepnám našeho národa, pak jsou automobily jeho krví.”
Chung Ju-yung
Hyundai se již etabloval ve výstavbě silnic a mostů. Dalším logickým krokem bylo nabídnout automobily, které by po nich jezdily.
Chung Ju-yung proto v roce 1967 založil, v rámci druhé vlny korejského projektu národní obnovy, společnost Hyundai Motor Company.
Společnost HMC krátce po svém založení najala Sira George Turnbulla, bývalého prezidenta společnosti British Leyland, který se stal jejím viceprezidentem. Díky odborným znalostem Sira Turnbulla trvala společnosti Hyundai výstavba konstrukčního střediska a nového montážního závodu v Ulsanu polovinu obvyklé doby.
Montážní závod Ulsan byl vybudován na nevyužívaném bažinatém pozemku. Zatímco ostatní považovali bažinu za překážku, Chung Ju-yung v ní spatřoval příležitost. Jak tehdy Sir Turnbull poznamenal, “pan Chung byl přesvědčen, že dokáže cokoli, pokud se na to zaměří.”
Jeho vize se brzy stala realitou a první velkosériově vyráběný korejský automobil, model Pony, začal sjíždět z montážních linek a brzy si získal přezdívku Kuk-min-cha, což znamená “národní vůz”.
“Pokud Korea dokázala zvítězit ve výrobě lodí, proč by neměla zvítězit i ve výrobě automobilů?”
Chung Ju-Yung
Chung Ju-yung několik týdnů po zprovoznění nové montážní linky pro model Pony oznámil, že vyveze na zámořské trhy pět tisíc vozů. Turnbull byl šokován, protože dle jeho názoru tyto vozy ještě nebyly připraveny pro mezinárodní trhy. Ale Chung Ju-Yung si byl jistý.
Michael Porter, přední odborník na management, ohledně postoje Chunga Ju-yunga kdysi řekl: “Jeho neuvěřitelná odvaha, to je fenomén, který dokáže zcela pochopit jen málo obyvatel Západu, natož jej napodobit. Je to podnikatelský duch par excellence…”
Společnost Hyundai Motor Company čelila v letech 1972 až 1978 finančním potížím. Chung Ju-yung se navzdory nepříznivé situaci rozhodl, že vybuduje nový závod na výrobu automobilů za desetinu obvyklých nákladů, s cílem prodávat 300 000 vozů na mezinárodních trzích.
Hyundai do roku 1986 tento cíl, navzdory všem očekáváním, nejen splnil, ale dokonce i překonal. Prodeje HMC vzrostly na více než 400 000 vozidel. Značka Hyundai se stala nejprodávanější v Koreji a chystala se na další expanzi na mezinárodní trhy.
V současnosti je Hyundai Motor Group mezi pěti největšími výrobci automobilů na světě.
Chung Ju-yung se vždy velmi zajímal o blaho svých krajanů. V roce 1977 založil nadaci Asan Foundation na podporu osob v nerovnoprávném postavení. Vložil do ní polovinu svého podílu ve společnosti Hyundai.
Dalším činem, pramenícím z jeho touhy pomáhat, byla důmyslná metoda “tankeru”. Potopil vysloužilou cisternovou loď, aby zvětšil rýžové pole v Sosanu. Výsledkem byl rekultivační projekt, který dodnes patří k největším v Koreji.
Chung Ju-yung chtěl vždy pozvednout renomé své země. Proto se stal v roce 1981 členem výboru, který se ucházel o pořádání olympijských her. V následujících 7 letech pak pro to udělal všechno, co bylo v jeho možnostech, dokonce vynaložil poměrně velkou část svého bohatství na to, aby se olympijské hry uskutečnily v roce 1988 v Soulu.
Chung Ju-yung věnoval spoustu darů, mezi nimi však jeden vyniká: Chung Ju-yung ve svém mládí použil peníze, které jeho otec utržil z prodeje jedné krávy, aby mohl uprchnout ze své vesnice v Severní Koreji do Soulu. O 55 let později se zakladatel společnosti Hyudai postaral o to, aby bylo 1001 krav odesláno přes hranice do Severní Koreje, přičemž ta jedna kráva navíc byla splátkou jeho otci.
Udělal to proto, že pokud jedna kráva mu přinesla tolik dobrého, pak si lze představit, co by mohlo 1001 krav udělat pro obyvatele Severní Koreje.
“Moji rodiče velmi tvrdě pracovali od časného rána do pozdní noci, a přesto byli stále chudí. Rozhodl jsem se, že pomohu své rodině i svým krajanům k prosperitě.”
Chung Ju-yung, zakladatel společnosti Hyundai Motor Group
Chng Ju-yung měl od mládí před očima tuto vizi. Cesta za realizací této vize jej dovedla od manuálně pracujícího dělníka, až k zakladateli koncernu Hyundai Group.
Pro Chunga Ju-yunga nikdy neexistovaly žádné limity. Vždy neúnavně pracoval na objevování nových možností a lidem kolem sebe stále znovu ukazoval, že “cíle bez limitů” jsou možné.
Hyundai se v roce 2019 umístil v žebříčku Fortune 500 na výborném místě. Ale naším opravdovým úspěchem je nepřetržité posouvání hranic v našem odvětví. Z relativního nováčka jsme se stali lídrem vývoje alternativních pohonů a dalších oblastí.
Na konci Chungovy kariéry se jeho sen přispívat k rozvoji jeho země stal konečně realitou.
V roce 1996 byla Korea oficiálně zařazena mezi rozvinuté země. V rekordním čase se změnila ze země, kterou lidé sotva znali, v zemi vyspělého světa.
Korejci začali prosperovat a jejich země dosahuje rychlého pokroku.
Hyundai v současnosti ztělesňuje filozofii svého zakladatele a s bezkonkurenční odvahou se snaží pokračovat v intenzivním vývoji.
Možná se ptáte, jaké budou další kroky společnosti Hyundai.
Ukazujeme zde, že Hyundai nezná hranice jednoho odvětví a kráčí cestou neomezeného myšlení. Od výstavby mostů jsme přikročili k výstavbě silnic i k výrobě lodí a automobilů. A ruku v ruce s rozvojem naší společnosti jsme se podíleli i na obnově a rozvoji Koreje.
Od skromných počátků jsme dospěli až k nejmodernější mobilitě, kterou ztělesňuje Nexo, druhá generace průkopnické technologie palivových článků na vodík od značky Hyundai.
Cílem společnosti Hyundai je vyrábět 500 000 automobilů s palivovými články do roku 2030 a zahájit tak novou éru mobility a připravit cestu pro další pokrok.
Ušli jsme už velký kus cesty, ale stále nejsme v cíli.
Kráčíme vpřed.
