Vzhledem k množícím se dotazům na propouštění v závodě HMMC považujeme za vhodné podat několik vysvětlujících informací.
Ze společnosti, která má téměř dva tisíce zaměstnanců, měsíčně odchází několik desítek lidí, v našem případě v průměru 50 – 70. Z nich zhruba polovina na základě svého vlastního rozhodnutí (nezájem o práci, nevyhovující pracovní doba, jiná pracovní příležitost apod.) a polovina proto, že nesplňují požadavky a nároky zaměstnavatele nebo porušují předpisy (neomluvená absence, opakované pozdní příchody, nechuť k práci). Ve společnosti HMMC jsme zaznamenali i případ zaměstnance, který kradl zboží z regálu v kantýně a vzápětí byl okamžitě propuštěn, stejně jako jiný výtečník, který přijel do práce o více než hodinu později a v silně podnapilém stavu. Individuální případy rozvázání pracovního poměru proto neznamenají nic mimořádného a zapadají do celkové průměrné fluktuace. Pokud se týká dnes publikovaného případu Pavly Kryštofové, sděluji s plnou vážností, že nikdy nebyla zaměstnankyní společnosti HMMC. Ano, pracovala v závodě Hyundai, ale pro naši subdodavatelskou firmu – a komentovat personální politiku našich subdodavatelů mně rozhodně nepřísluší. Vztah paní Kryštofové ke společnosti Hyundai je totéž jako by se o prodavačce v obchodě na nádraží tvrdilo, že je zaměstnankyní Českých drah… Navazuji tedy na oficiální sdělení společnosti HMMC na tiskové konferenci ve středu 7. ledna t.r. a opakuji, že v současné době se žádné organizované propuštění v našem závodě nechystá, dodávám ale, že v nynější turbulentní a nepřehledné situaci nemůžeme dopředu s jistotou vyloučit žádná řešení. Pokud by ale bylo přijato jakékoliv zásadní opatření, budou o něm v prvé řadě informováni zaměstnanci a okamžitě nato média – stejně jako v případě omezení výroby na4 dny v týdnu, kdy nejprve dostali všichni zaměstnanci veškeré informace písemně a tisková konference se konala teprve den poté.